V rozhovoru pro americkou televizní stanici FoxNews například tvrdí, že globální oteplování je teď používáno jako jakýsi únik od reality – že když politici mluví o tom, jak bude planeta vypadat za padesát či sto let, je to od nich vlastně strašně alibistické, protože když se věnují falešným a lichým představám o tání ledovců v budoucích letech, nemají čas se věnovat současným problémům a voliči je proto nemohou trestat za to, že něco udělali špatně. To je přece tak geniální, že to ani žádného politika nemohlo napadnout! Ale upřímně, kdyby se politici celého světa věnovali jen a pouze globálnímu oteplování ze strachu, že udělají špatné rozhodnutí o nějakém aktuálnějším tématu, než je ochrana životního prostředí (což, mimochodem, považuji za oxymoron nejtěžšího kalibru), občané jejich zemí by je hnali s holemi v rukou.
V rozhovoru dále například prohlásil, že víra v globální oteplování je nové náboženství – „náboženství klimatické změny nebo náboženství globálního oteplování. Je to náboženství, které říká, že lidé jsou odpovědni za současné velmi malé zvýšení teploty. A měli by být za to potrestáni.“ No, popravdě ani moc nevím, co k tomu dodat, tak asi jen zanechám vzkaz: Pane prezidente, trocha náboženské tolerance by se ve vaší pozici slušela.
Absolutním vrcholem je pak prohlášení, že environmentalisté „mohou zastavit pokrok, průmyslový pokrok a to je nefér“. Na tuto větu jsem nevěřícně zíral dobré dvě minuty. Narozdíl od pana prezidenta asi ve vývoji šetrnějších technologií a produktů pokrok vidím… Na druhou stranu, je to přece prezident, tak asi ví, o čem mluví… Já jsem jen malá ryba.
V rozhovoru pro deník Právo pak například mluví o tom, že rozvojové země používají globální oteplování jako záminku k získání prostředků od rozvinutějších zemí. To je sice možné, ačkoliv se domnívám, že státy, které získají prostředky například pro boj s vypouštěním skleníkových plynů, mají povinnost vykazovat, na co peníze použijí, nebo ne? Ale i kdyby tomu tak nebylo a rozvojové země (které, mimochodem, nejsou zdaleka tak velkou zátěží pro životní prostředí jako giganti typu Čína, USA či Rusko) použily tyto peníze na něco jiného, tak jakkoliv je to odsouzeníhodná zpronevěra, může to v konečném důsledku taky dobře, pokud ty peníze použijí alespoň tak, aby se o něco málo zvedla životní úroveň jejich obyvatel.